Tyto potraviny (ne)prospějí vašemu zdraví
Každý ví, že ultrazpracované potraviny nejsou ideální pro naše zdraví. Jak je ale poznat a vyhnout se jim, když jsou na každém kroku? A proč je tak těžké se jim vyhýbat? Důvodem je často jejich návykový charakter, který nás k nim i přes vědomí jejich škodlivosti přitahuje.
Co jsou ultrazpracované potraviny
Ultrazpracované potraviny jsou produkty, které prošly dlouhým procesem zpracování. Například vejce je přirozenou potravinou ve svém primárním stavu. Na druhé straně vaječná omeleta v mraženém balení, dostupná v obchodech, už představuje zpracovaný produkt. Takové potraviny často obsahují přidané látky pro zlepšení chuti, uchování nebo textury. Tyto látky mohou být škodlivé pro naše tělo, a navíc během procesu zpracování přichází potraviny o mnoho prospěšných živin.
Jak ultrazpracované potraviny škodí zdraví
Jedním z největších problémů těchto potravin je nedostatek esenciálních živin. Při zpracování potravin se často odstraňují důležité látky, jako je vláknina, vitamíny a minerály. I přes vysoký příjem kalorií tak může být člověk podvyživený, což vede k oslabenému imunitnímu systému, únavě a vyššímu riziku chronických onemocnění.
Průmyslově zpracované potraviny jsou také plné prázdných kalorií – vysoký obsah tuků a cukrů bez nutričních přínosů. To může způsobit nadváhu, obezitu a přispět k cukrovce typu 2, srdečním onemocněním či rakovině.
Dalším problémem je vysoký obsah přidaných cukrů, který může vést k inzulinové rezistenci, obezitě, srdečním chorobám a zubním kazům.
Hormonální nerovnováha způsobená ultrazpracovanými potravinami
Průmyslově zpracované potraviny mohou narušit produkci hormonů regulujících hlad a sytost, konkrétně ghrelinu a leptinu.
Ghrelin, známý jako "hormon hladu", zvyšuje chuť k jídlu, zatímco leptin, "hormon sytosti", informuje mozek o dostatečné energetické zásobě. Konzumace těchto potravin může způsobit leptinovou rezistenci, kdy tělo nepozná, kdy má dost, což vede k chronickému přejídání.
Další zdravotní problémy způsobené ultrazpracovanými potravinami
Průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko zánětů, což je spojeno s chorobami, jako jsou cukrovka, rakovina nebo srdeční onemocnění. Časté jsou také trávicí potíže, jako průjem, zácpa nebo nadýmání, způsobené nízkým obsahem vlákniny a přítomností umělých přísad.
Tyto potraviny mají negativní vliv i na střevní mikrobiom, jehož zdraví je klíčové pro správné fungování imunitního systému. Vysoce kalorická povaha těchto potravin často vede k přibírání na váze a rozvoji metabolického syndromu, zahrnujícího obezitu, vysoký krevní tlak, cukrovku a abnormální hladiny cholesterolu.
Nedostatek důležitých živin, jako jsou vitamíny skupiny B, omega 3 mastné kyseliny nebo hořčík, může ovlivnit náladu, zhoršit kognitivní funkce, zvýšit stres a přispět k depresím. Nezdravá strava také ovlivňuje kvalitu spánku a oslabuje imunitu. Některé přísady v těchto potravinách mohou dokonce způsobovat kožní problémy, jako jsou vyrážky.
Jak se vyhnout ultrazpracovaným potravinám a vybírat ty správné
Vyhýbat se ultrazpracovaným potravinám znamená sázet na potraviny v co nejpřirozenějším stavu- čerstvé ovoce, zelenina, maso, ryby, vejce, luštěniny, ořechy a čisté mléčné výrobky (sýr, tvaroh, čerstvé mléko, kefír).
Ultrazpracované potraviny často obsahují rafinované škroby, přidané cukry a ingredience, které nám nic neříkají – jako glukózo-fruktózový sirup, hydrogenované tuky nebo konzervanty označené jako „E“. Typickými příklady jsou slazené nápoje, chipsy, sladkosti, instantní polévky, mražené pizzy nebo ochucené cereálie. Pokud produkt obsahuje více než 5–6 složek nebo názvy, které byste doma nepoužili, je lepší ho nechat v regálu.
Základním pravidlem je číst etikety a vybírat potraviny s jednoduchým složením. Nejlepší volbou jsou potraviny bez obalů – čerstvé ovoce a zelenina, nebo například ovesné vločky místo slazených cereálií. Čím blíže má jídlo k přirozené podobě, tím je pro vaše zdraví lepší.